Nová výstava v Galerii Villa Pellé

Dva výtvarné světy na jedné výstavě – Galerie Villa Pellé přibližuje tvorbu Adrieny Šimotové a Adély Součkové

Pražská Galerie Villa Pellé připravila výstavu, která propojí vizuální světy dvou generačně vzdálených umělkyň, Adrieny Šimotové a Adély Součkové. Malířka, grafička a sochařka Adriena Šimotová patřila k nejvýznamnějším představitelům české umělecké generace šedesátých let. Opustila klasickou malířskou techniku a různými způsoby zpracovávala textil a papír, který prořezávala, muchlala a tvarovala, a vytvářela tak papírové sochy s obtisky tváře, dlaně, chodidel i celého těla. Současná intermediální umělkyně Adéla Součková je vnímána nejvíce jako kreslířka, která má ale blízko i k malbě, videu nebo performanci a tato média často i kombinuje. Název výstavy 1 + 1 = 1 odkazuje na odlišné generační zkušenosti obou tvůrkyň, které však v součtu potvrzují konstanty lidských představ a potřeb. „Neopakovatelný smysl Adrieny Šimotové pro zastavení, zklidnění a kontemplaci se na výstavě 1 + 1 = 1 komplementárně propojuje s dynamickým neklidem a kulturním nomádstvím Adély Součkové,“ říká Petr Vaňous, kurátor výstavy, která bude v Galerii Villa Pellé veřejnosti přístupná od 2. října do 10. listopadu. Vstupenky na doprovodný program je možné zakoupit v síti GoOut. 

„Naše nová výstava, která nese tajuplný název 1 + 1 = 1 je pro mne velmi osobní záležitost. Adélu Součkovou znám a sleduji již od jejích dívčích let a její úspěšná cesta uměleckým světem mne vždy hřála na srdci. Adriena Šimotová je pro mne ikonou, osobou, se kterou jsem nikdy neměla tu čest se osobně setkat, ale vždy jsem ji velmi silně vnímala a sledovala. Ženská síla a křehkost zároveň je to, co pojí tvorbu těchto dvou umělkyň, jejichž životaběh je v mnohém odlišný, ale obě umělkyně spojuje naprostá upřímnost a autenticita uměleckého projevu,“ dodává Vladana Rýdlová, ředitelka Galerie Villa Pellé. Zatímco Adriena Šimotová prostřednictvím symboliky těla reflektuje vnitřní síť vztahů a introvertně sestupuje k zakládajícím filozofickým otázkám položeným Martinem Buberem v knize Já a Ty, které stojí za jakýmkoliv časovým a prostorovým ukotvením člověka v přítomnosti, Adéla Součková se emancipuje od sféry ryze osobní výpovědi směrem k podchycení obecnějších vztahů, které přesahují lidskou bytost do sfér rozšířeného vědomí. První zvolená tvůrčí cesta je svou povahou introvertní, druhá extrovertně míří za horizonty evropského kulturního rámce. První přístup je tichým vzkazem, osamělým zastavením, meditací, druhý dynamicky rozviřuje souvislosti statických médií vstupem rituálního a performativního gesta a vyzývá k účasti. Obě umělkyně vycházejí z citlivého média kresby a obě zpřítomňují čas jako stopy fyzické a psychické transformace, v níž se však projevují konstanty lidského vědomí napříč časem.„Výběr děl pro naši výstavu s Adrienou Šimotovou představuje soubor mých prací z posledních pěti let. Před začátkem pandemie covidu jsem si v Gruzii a Indonésii osvojila techniku barvení látek pomocí přírodních barviv. Pracuji s popelem, vínem, hrozny, uhlím, slupkami z granátových jablek, šmolkou a kořenem Rubia tinctorum. Důležitý je pro mě samotný proces – látku vařím ve vodě, abych ji zbavila průmyslového nánosu, poté se vaří barva, ve které se textil namáčí a louhuje. Následně na textil kreslím, zase ho barvím, suším a překresluji. Těší mě, že materiály, které barví látku, neumožňují úplnou kontrolu nad výsledkem. Významnou roli hraje i symbolika barviv ve vztahu k archaickým tématům, která ve své tvorbě zpřítomňuji a aktualizuji,“ představuje Adéla Součková svou aktuální tvorbu.

Výstava v Galerii Villa Pellé představí především díla na textilu Adély Součkové – díla na látce barvená přírodními pigmenty z posledních pěti let. Z tvorby Adrieny Šimotové bude k vidění průřezový výběr zejména kresby a dalších děl na papíře.

Adriena Šimotová (1926–2014) patří k nejvýznamnějším českým výtvarným umělcům 20. století a její tvorba je zastoupena v mnoha státních a soukromých sbírkách, vedle Národní galerie v Praze i v Centre Pompidou v Paříži nebo v Institutu umění v Chicagu. Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a podílela se na výzdobě československého pavilonu na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Spolu se svým manželem, malířem Jiřím Johnem, stála u založení české umělecké skupiny UB 12. Svou specifickou citlivostí a tematizací lidského těla měla blízko k dílu dalších umělkyň své generace, kterými jsou Eva Kmentová, Věra Janoušková nebo Alena Kučerová. Pro téma lidské existence nalezla křehké a zranitelné materiály papíru a textilu, které nesou stopy její vlastní tragické životní zkušenosti. Lidskou figuru používala jako databanku soukromé „fyzické paměti“, se vší bolestí, zranitelností, bezvýchodností, ale i smířením.

Adéla Součková (1985), absolvovala pražskou Akademii výtvarných umění a Hochschule für Bildende Künste v Drážďanech. Dvakrát se stala finalistkou Ceny kritiky za malbu s přesahy (2014 a 2015), v roce 2018 pak finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. Vydala knihu Atlas podkožních zážitků (2013), kreslený dvojjazyčný deník Otázky/Questions (2014) a je autorkou knihy Propojení (2021), z níž jsou na výstavě v Galerii Villa Pellé prezentovány některé z jejích modro-červených kreseb. Věnuje se průzkumu kresby ve vazbě na jazykovou a znakovou symboliku, zajímá se o systémové postupy informatiky. Zároveň se zabývá prostorovými instalacemi, videem a performancí. Jako první žena v historii se stala vedoucí ateliéru malby na Akademii výtvarných umění v Praze. Žije střídavě v Praze a v Berlíně.

Kurátorem výstavy je Petr Vaňous.